Colours of Ostrava očima domowarnika

Tuž se rok s rokem sešel a do naši fajne Ostravy znova zavital multižanrovy festival Colours of Ostrava. Naš pivovar chtěl zjistit, jak to na take masivni akci chodi s pivem. Tak vyslal delegaci v utajeni jako běžneho fanouška tych pošastanych kapel, co tam měli vystoupit, aby to zjistil. Fčil tu možeme zhodnotit par jeho poznatku.

Za prve cely ten multikolorovy fesťak zaštiťoval pivovar, ktery je z koncernu patřicimu japoncum, takže milovnik dobreho piva si na svoje nepřišel, ale v tom přišernem vedru nakonec nepohrdnul ani japonskym pivem. Dala se tam najit i rezava voda pojmenovana Excelent, měla to byt vyladěna 11tka, ale když v Domowaru stočime na sekundarni kvašeni, tak ten teply zvětraly zbytek z kvasne kaďe chutna lepši jak ta jejich voda. V posledni den festivalu tam naše delegace narazila na jediny staneček, ktery dokonce nabizel i svrchně kvašene pivo. Sice taky z japonskeho koncernu, ale byl to asi naš nejlepši pivni zažitek za celu dobu toho barevneho běsněni.

Za druhe cena. Tuž to vam byl taky zažitek. Bo bylo vedro jak na Kubě při sběru pomeranču, tak tomu odpovidala i chuť a spotřeba piva. A lidi prakticky neměli na vyběr. Buď Razna 10tka od japoncu za 36,-, nebo jejich Ryze hořka 12tka za 41,-, no, a nebo u jednoho zanedbatelneho stanečku svrchně kvašena polotmava 12tka za 52,-. O desitce snad nema ani smysl psat, ta by byla tak dobra na politi hlavy proti vedru, to by totiž zrobila větši službu než ju pit. Dvanactka, to už bylo o cosi lepši, ale v tom počasi si jich člověk dal 8, nic mu pořadně nebylo, jen už pak na ni nebyla takova chuť. No a s tou polotmavou 12tkou to bylo asi tak nejvic podobne dobremu pivu. Co naplat, museli jsme utracet.

Kdyby taku akci měl na starosti Domowar, určitě by taku cenovu polityku nenastavil. My totiž vime, jake je slunko sviňa a taky, že každy potřebuje v tom počasi hlavně doplnit mineraly a vitaminy, ktere svojim bezhlavym hopsanim u duniciho repraku poztracel.

Dalším bodem byly festivalove kelimky. Taka zhovadilost se tam provozovala všude po celu dobu trvani. Akurat na jednom miste v tzv. PUBu bylo možne dostat pivo do skla, na tom samem mistě paradoxně byli aj jacysi chytři synci, bo věděli jak spravně čepovat pivo, a tak to tam ukazovali těm hordam těmito informaceni nepolibenych nešťastniku. Avšak ti chytři synci měli tež poučit obsluhu u vyčepnich zařizeni. Na to asi v samotnem spěchu zapomněli, bo obsluha dělala přesně ty chyby, před kteryma nas chytři synci varovali. Pivo tam kolikrat točili lidi, kteři s tim nemaji žadnu zkušenost a tim se ještě podepsali už na tak zdevastovanem europivu. Nechci po každem, aby hned uměl naraz hladinku, ale nechat si tam roztočene piva a jen je dopěnit, jak někdo přijde, tuž to byl hnus fialovy.

Ty kelimky bylo asi to největši zlo, co nas tam mohlo potkat. Pivo v takovem kelimku a v takovem počasi okamžitě tepla a stava se nepitelnym ''větrákem", jak poznamenal můj kamarád Josef z Klatov. A zase nebylo nic jineho na vyběr. Když jsem si objednal alespoň plechovku, tak mi ju museli nalit zase do toho poťapaneho kelimku, jinak by mi ju nedali. V zajmu civilizace, abych s tim asi někomu umyslně neotevřel lebku. Tak ja asi zaplatim pomalu pulsta za plechovku, se kteru bych pak měl někoho jebnut??? Čemu bych si asi nevzal raději zadarmo šutr jak dlažebni kostka, kterych tam bylo milion, kdybych nahodou dostal taky napad??? No rozum se nad takym jednanim nejednomu pozastavi. Jedine pozitivum v kemlimkach bylo, že byly vratne. Sice ceny, za ktere jsme je pořidili, se moc nerovnaly cenam, za ktere je vykupovali, ale to asi bylo za to, že jsme z nich pili. Takže byly použite, jinak si to neumim vysvětlit. No, zkratka šikovny lovec sběrač by si na poztracenych kelimkach asi vydělal i na vstupne. A timto veselym poznatkem asi ukončim naše uvahy.

Budeme muset doufat a věřit, že si pořadatele a organyzatoři teto velkolepe šou vemou od nas nějake ponaučeni a v přištim ročniku se už s těmito nedostatky nesetkame.

Tak v praci v šest

a Dej buh štěsti

H@ns

(Trochu mimo tema - tež by mohli zapracovat na pořadatelske službě. Neni uplně nutne, aby to byly spoře oděne stale usměvave slečny, i když by to bylo krasne. Stačilo by se řidit tim chytrym heslem, co maji policajti na autach - pomahat a chranit, ne buzerovat a prudit.)