Malá pivní rozmanitost II
Vážení čtenáři a milovníci zlatavého moku, po delší odmlce přinášíme další díl seriálu o našich pivech. V prvním díle jste se mohli dočíst o rozdílech mezi svrchním a spodním kvašením, a také že se kvůli technické nenáročnosti věnujeme svrchně kvašeným pivům. Tak tomu bylo, ale po necelých dvou letech jsme se dopracovali k technologii spodního kvašení (o technické části pivovaru a jeho vývoji bude brzy další článek) a otevřeli jsme si tak dveře k dalším pivním stylům. Dnes si tedy můžete přečíst stručný popis našich dalších piv, na které jsme velmi pyšní!
Cascade Ale (11° EPM)
Jedná se o svrchně kvašené pivo jantarové barvy. Jak už název napovídá jde o zástupce anglického nebo amerického typu piva ALE. Tato piva se vyznačují většinou výraznějším aroma, střední hořkostí a suchým tělem tzn. méně zbytkového nezkvasitelného cukru a středním řízem. V případě našeho Cascade Ale je aroma získáno především použitím studeného chmelení, kdy se chmel přidává do piva i během kvašení a také použitím amerických aromatických chmelů Cascade a Challenger, které pivu propůjčují citrusovou a kořenitou vůni. Profil piva je tvořen plzeňským sladem a také sladem pale ale, barvu poté vylepšuje přídavek vídeňského a karamelového sladu. Pivo prošlo hlavním kvašením při teplotě 18°- 21°C po dobu 8 dní, poté bylo doplněno sladinou ze scezování a stočeno do lahví, kde proběhla sekundární fermentace a pivo získalo svůj říz.
Heřman (12°EPM) a Heřman 4x chmelený (12°EPM)
Je zástupce spodně kvašeného ležáku. Tento styl piva je hojně zastoupen ve střední Evropě i německy mluvících zemích. Těmto pivům dominuje sladová až obilná chuť nebo chlebnatost, plné tělo, vyšší říz kořenité aroma a střední hořkost. Heřman byl vařen infuzní vícekrokovou metodou, která je spíše typická pro svrchně kvašená piva. Ležáky především plzeňského typu jsou vařeny metodou dekokční, která je pro česká piva tradiční. U Heřmana bylo dosaženo kompromisu kratším způsobem vaření avšak zachováním plného těla se sladovou chutí. Byl použit především plzeňský slad doplněný mnichovským a sladem Carapils, který dodává pivu tmavší zlatý odstín a také zanechává více nezkvasitelných cukrů, které jsou nezbytné pro plnější tělo. Na chmelení tohoto piva byl použit čistě český chmel odrůdy premiant a žatecký poloraný červeňák. Tím jsme dosáhli chmelového a kořenitého aroma, které se podařilo zvýraznit u 4x chmelené verze, kdy pomohlo opět studené chmelení. Kvašení piva pomohly kvasnice z heřmanického pivovaru a primární kvašení probíhalo při teplotě cca 9°C po dobu 10dní. Následovalo stáčení do lahví s doplněním sladiny, sekundární kvašení a pak minimálně 30 dní zrání při teplotě 2° - 3°C, kdy pivo získá svou vyváženou chuť, říz a hořkost.
Rajpa (13°EPM) žitná IPA
S pivním stylem IPA se opět vracíme na britské ostrovy a do Ameriky. Tato piva se podobně jako piva typu ALE vyznačují méně tělnatějším profilem, jsou více prokvašena a hraje zde hlavní roli aromatický chmel. Piva jsou hodně chmelena, proto jsou typické voňavým aroma a vysokou hořkostí. Žitný slad pivu přidává lehce peprné tóny a slabou obilnost. Tato piva se vaří pro zpestření a jako nabídka něčeho nového. V Rajpě je krom žitného sladu použit také slad plzeňský, mnichovský a trocha Carapilsu. Barva piva je zlatavá, většinou jsou tato piva více kalná oproti ostatním stylům. To je způsobeno použitím žitného sladu. Tělo je suché s lehkou trpkostí. V aroma dominují americké chmely, především chmel Citra, který dodává výrazné citrusové aroma a byl samozřejmě použit i při studeném chmelení tohoto piva. Dále byl použit i chmel Cascade pro doplnění požadované hořkosti i zpestření aroma o kořenité tóny. Pivo prošlo hlavním kvašením při teplotě 18°- 21°C po dobu 8 dní, poté bylo doplněno sladinou ze scezování a stočeno do lahví, kde proběhla sekundární fermentace a pivo získalo svůj říz.
H@ns
vrchní sládek